Chapter

2.3 Fáze privatizace v Československu

Privatizaci u nás můžeme rozdělit do několika fází, jež se liší mj. použitými metodami, časovým harmonogramem, velikostí privatizovaných jednotek apod.:

2.3.1    Malá privatizace

První fází privatizace byla takzvaná “Malá privatizace” zahájená v lednu 1991 a ukončená v roce 1993. Právní rámec tvořily zákony č. 427/1990 Sb.[2] a č. 500/1990 Sb.[3]

Během malé privatizace byly ve veřejných aukcích prodávány malé hospodářské jednotky jako obchody, restaurace apod. – celkově bylo vydraženo 22 212 jednotek za 30 miliard korun. (Žídek, 2004) Tato fáze privatizace je hodnocena prakticky výhradně pozitivně a stejná fáze probíhala i ve všech okolních zemích východního bloku. (Žídek, 2004)

Zákon mj. stanovil, že pokud jednotka sloužila k prodeji základních potravin, musí nový majitel pokračovat v jejich prodeji nejpozději sedmý pracovní den po vydražení a to po dobu nejméně jednoho roku.

2.3.2    Restituce

Restituci přinesl do našeho právního řádu zákon č. 403/1990 Sb.[4], který tak navrací majetek znárodněný komunistickou vládou po roce 1948 jeho původním majitelům nebo jejich dědicům. Celkem byl takto zprivatizován majetek v účetní hodnotě 200 miliard korun. (Vychodil, 2005) Rozsahem nemají restituce v regionu obdoby. (Míchal, 2006)

2.3.3    Velká privatizace

Do programu označovaného jako Velká privatizace vstoupily zejména velké průmyslové podniky a banky. Ty byly následně rozděleny do jedné ze 4 kategorií, podle toho, zda měl být podnik zlikvidován, zprivatizován v jedné ze dvou vln velké privatizace nebo zatím ponechán v rukou státu (Vychodil, 2005). O prázdninách roku 1991 pak Ministerstvo pro privatizaci vydalo 4 seznamy podniků zahrnutých do velké privatizace.

Ve velké privatizaci mohlo být použito jedné z těchto metod (Žídek, 2004):

  • kupónová privatizace
  • přímý prodej předem určenému vlastníkovi
  • veřejná soutěž
  • aukce
  • bezúplatný převod majetku
  • zaměstnanecké akcie (max. 10 % privatizovaného majetku)[5]
  • prodej akcií na kapitálovém trhu

Celkem vstoupil do velké privatizace majetek v účetní hodnotě 1200 miliard korun; z této sumy 46 % bylo zprivatizováno kupónovou metodou, 25 % si stát ponechal a 15 % bylo zprivatizováno standardními metodami. (Vychodil, 2005)

Kupónová privatizace tedy byla nejvýznamnější metodou privatizace, přesto však nebyla metodou jedinou. Příloha IV. ukazuje podrobněji význam jednotlivých metod.


[1] Kromě zde jmenovaných 4 fází privatizace se stát zbavil dalšího majetku v účetní hodnotě 350 miliard  převodem na města a obce

[2] o převodu státního vlastnictví a některých dalších věcí právnickým a fyzickým osobám

[3] o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

[4] o zmírnění následků některých majetkových křivd

[5] Žídek (2006), str. 169

0 Comments ↓

No comments yet.

Leave a Reply