Chapter

4.3 Vznik sekundárních trhů

Kapitálové trhy jsou důležitou součástí tržní ekonomiky (oproti tomu v socialistických ekonomikách je nenajdeme). Kupónová privatizace byla jedním z hlavních počátečních hybatelů opětovného vzniku české burzy i mimoburzovního trhu.

Burza cenných papírů Praha (BCPP)

Burza cenných papírů vznikla podle zákona č. 214/1992 Sb.[1] a byla zapsána do obchodního rejstříku 24. listopadu 1992 – příprava na její vznik však probíhala už od května 1991, do doby vzniku BCPP organizovala prozatimní trh cenných papírů SBČS. (Žídek, 2006)

Obchodovat se na se na Pražské burze začalo se 7 tituly 6. dubna 1993. Už 22. června bylo uvedeno dalších 622 emisí akcií z 1. vlny a 13. července přibylo dalších 333 emisí. Po skončení druhé vlny bylo přidáno dalších 674 emisí, a to 1. března 1995.

Velikostí neměla burza v regionu obdoby. Například Fine a Karlova (1998) uvádějí, že zatímco v říjnu 1997 byla tržní kapitalizace polské burzy 7,8 % HDP, u české dosahovala tato hodnota už v roce 1995 přibližně 50 % HDP, což je již srovnatelné s vyspělými ekonomikami. Významnou roli hrál zahraniční kapitál, jež dosahoval 50-90 % celkové tržní kapitalizace.[2]

Tak jako každá rodící se instituce však i Burza cenných papírů měla své problémy. Většina titulů trpěla nízkou likviditou a musela být v průběhu času z burzy vyškrtnuta – od roku 1996 klesal každoročně počet kótovaných titulů (z 1670 v roce 1996 až na 65 v roce 2003)[3] Většina obchodů byla navíc prováděna formou tzv. přímých obchodů, v nichž dva neanonymní účastníci trhu provedou obchod mimo burzu, na níž je pak jen obchod zaregistrován (ten tak nemá vliv na tvorbu cen). Tyto obchody tvořily v tomto období až 90 % všech obchodů s akciemi.[4] Přímé obchody však převažovaly i na burzách dalších transformujících se ekonomik, např. v Polsku a Rusku, kde dosahovaly podobných relativních významů.[5]

BCPP je založena na členském principu – to znamená, že přístup na burzu mají jen licencovaní obchodníci s cennými papíry vyhovující poměrně náročným kritériím burzy, nikoli individuální investoři.[6]

RM-Systém

Na rozdíl od burzy je RM-Systém koncipován na zákaznickém principu. To znamená, že přístup na něj není nijak omezen, zákazníkem se může stát jakákoli fyzická či právnická osoba z ČR i ze zahraničí.[7]

RM-Systém (též RMS) je mimoburzovní trh založený společností PVT v roce 1993. Obchodování na něm započalo 19. března 1993 a to nejprve v periodických aukcích konaných jednou za 2 až tři týdny, během roku 1994 došlo k průběžné změně způsobu obchodování na kontinuální aukce. (Vrhel, 2004)

RMS využívá síť registračních míst původně použitou pro kupónovou privatizaci, což je poměrně rarita. V ostatních zemích, které využily program masové privatizace, byla po jejím skončení registrační místa jen málokdy využita ještě k dalšímu účelu. Podobnou výjimkou je Rusko; tam je síť registračních míst z kupónové privatizace využívána finančními institucemi, např. brokery. (Fine, Karlova, 1998)

Regulace kapitálových trhů

Reformní vláda zvolila k regulaci kapitálových trhů přístup ex-post. (Vychodil, 2005) Na počátku byla regulace velmi mírná a spousta institucí běžných v západních ekonomikách tehdy zcela chyběla (např. opatření proti insiders obchodování, informační povinnost ad.) Regulační rámec byl proto v průběhu času doplňován a „utužován“. Až k 1. dubnu 1998 vznikla podle zákona č. 15/1998 Sb.[8] Komise pro cenné papíry, jež získala poměrně rozsáhlé pravomoci k dozoru a dohledu nad kapitálovými trhy a k vynucování zákonných pravidel.

Poměrně laxní přístup vlády k regulaci kapitálových trhů a slabý legislativní rámec je předmětem kritiky mnohých autorů.[9] To mělo vést mj. k odlivu a ztrátě důvěry zahraničního kapitálu, nízké likviditě, četným defraudacím a dalším problémům.

Na druhou stranu český kapitálový trh nebyl na začátku „standardním“ trhem, jaký známe ze západních zemích. Je proto otázka, jestli by větší regulace výrazně nezpomalila jeho vývoj. Například publikace světové banky[10] zmiňuje kritiku extenzivní regulace polské burzy a uvádí, že striktní regulace polského trhu zdržela jeho počáteční růst. Finanční a lidské zdroje věnované vytvoření regulační komise (po vzoru americké SEC) mohly být využity lépe, např. pro lepší rozvoj tržní infrastruktury kapitálového trhu.[11]

Je navíc pravděpodobné, že přísnější regulace by zabrzdila či zcela znemožnila proces koncentrace vlastnických podílů, jenž byl v konečném důsledku pozitivní a pro privatizované podniky v našich podmínkách nezbytný.

Jak uvádí Vrhel (2004), přestože stejné zákony upravovaly v ČR akciový i dluhopisový trh, došlo u nich k naprosto odlišnému vývoji. Regulace proto podle něj nemůže být jako jediná viněna za špatnou situaci na kapitálovém trhu.[12]


[1] o burze cenných papírů

[2] Fine, Karlova (1997), str. 25.

[3] Žídek (2006). Literatura: Pudlák, J., Neset, P.: Zvláštnosti vzniku českého kapitálového trhu. Politická ekonomie, 2005, č.1.

[4] Tamtéž

[5] Fine, Karlova (1997), str. 23 a 26.

[6] www.bcpp.cz

[7] www.rmsystem.cz

[8] o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů

[9] dosti rozsáhlý přehled podává Žídek (2006), str. 214-215

[10] Fine, Karlova (1998), str. 23.

[11] Ta samá publikace však v závěru označuje regulaci v ČR jako naopak příliš slabou a dochází k závěru, že česká vláda by měla v příštích letech zvýšit transparentnost transakcí a zavést informační povinnost a ochranu zájmů všech investorů (str. 29)

[12] Vrhel (2004), str. 39

0 Comments ↓

No comments yet.

Leave a Reply